Italská sušená šunka

V produkci sušené šunky patří Itálie mezi velmoci a zdejší speciality se vyvážejí do celého světa – v případě slavného Prosciutta di Parma je polovina produkce určená na export. Řada výrobků nese chráněné označení původu, a podléhá tak přísným normám a kontrolám, které garantují špičkovou kvalitu a dokonalý kulinářský zážitek.

Více o italské sušené šunce

Parmská šunka

K nejslavnějším představitelům sušených šunek patří bezpochyby Prosciutto di Parma, které je držitelem značky D.O.P. (D.O.C.). První receptura byla popsána již v 16. století, k výraznému rozšíření této lahůdky došlo koncem 19. století. Za jedinečnou chutí parmské šunky stojí pečlivý výběr masa, správné opracování kýt a především dlouhé zrání po dobu několika měsíců či let.

Bresaola

Sušená hovězí kýta z Lombardie pochází původně ze Švýcarska, ale už více než sto let má pevné místo mezi místními regionálními specialitami. Vykostěná kýta se nejprve naloží do soli a pepře, následně se nechá zrát v jeskyních se specifickým mikroklimatem a na závěr se krátce zaudí. Nejčastěji se podává s olivovým olejem, čerstvě mletým pepřem a pečivem.

San Daniele

Město San Daniele ležící v italském regionu Friuli je tradičním producentem sušené šunky (prosciutta), která nese chráněné označení původu D.O.C. (D.O.P.). Zdejší šunková specialita se vyrábí podle tradiční receptury a výhradně z masa místních vepřů. Nasolené kýty se za působení horského větru a svěžího mořského vzduchu nechávají zrát 10–13 měsíců.

Itálie vs. Španělsko

Italské a španělské sušené šunky se příliš neliší základním procesem výroby. Připravují se z kýt bílých vepřů, které se nasolí, omyjí a poté nechají zrát. Rozdíly jsou v délce zrání, která je u většiny italských produktů kratší, a zásadní roli hrají také jedinečné klimatické podmínky v jednotlivých regionech. Italské produkty zadržují vlivem vlhčího podnebí více vody a mají mírně nasládlou chuť, španělská šunka je oproti nim sušší, slanější a v chuti výraznější.

Oblíbené lahůdky a masné výrobky