Vše o lososovi

• Stejně jako ostatní zvířata, tak i volně žijící a farmované ryby občas trpí nemocemi. Norští farmáři se snaží dělat prevenci chorob a omezit případné rozšíření nemoci.
• Pro danou prevenci se mladí lososi očkují na většinu bakteriálních a virových chorob. Každého lososa vezmou zkušení odborníci do rukou a očkovací látku aplikují pomocí injekce. Samotné očkovací vakcíny významně snížily potřebu antibiotik na minimum.
• Farmáři přijali určitá opatření ke kontrole parazitů a onemocnění. Těmi jsou přírodní přísady do krmiv, biologické nástroje, jako je ryba pyskoun, a tam, kde je to nutné, veterinární léčivé přípravky. Léky se používají, když nejsou dostatečná další opatření.

• Léky jsou používány pouze při specifických nemocech a pokud je ohroženo zdraví ryb.
• Norští farmáři nikdy nepoužívají antibiotika preventivně nebo k podpoře růstu. Navíc se provádějí pravidelné testy na přítomnost reziduí těchto léků. Tyto testy provádějí i státní orgány.
• Pokud ryba onemocní, je možné ji léčit schválenými léky. Pokud je to nutné, je možné také použít malé množství antibiotik. Způsob použítí léků a antibiotik je zapracován v lokálním zdravotním plánu. Tento plán zajistí střídání různých opatření a dostatečnou dobu odpočinku s minimalizací rizika vývoje rezistence.

Úřady stanovují přísné podmínky, jaké léky používat, jak dlouho před výlovem a jednotlivé úrovně reziduí. Rezidua v rybách jsou testována jak farmáři, tak i státními orgány. Tento proces zajišťuje, že je bezpečné jíst lososa, který byl takto ošetřen.

Vždy se musí dodržovat tzv. „ochranná lhůta“ – je to období mezi posledním podáním léčiv a okamžikem, kdy lze lososy porážet pro lidskou spotřebu. Toto zajistí, že lososi neobsahují rezidua léčiv.

Společnost Marine Harvest v současné době čistí/filtruje rybí olej, který je jednou ze součástí krmiva pro lososy. Toto má pozitivní přínos ve snížení obsahu těžkých kovů. Dále využívá pomoc ryb pyskouna nebo hranáče, kteří přirozeným způsobem „čistí“ lososy od parazitů a tím udržují jejich zdraví a kondici.

• Přibližně 60 % celkového množství lososa pochází z chovu. Nejvíce ho pochází z Norska, Chile, Skotska a Kanady.
• Obecně se má za to, že konzumovat lososa je zdravé díky obsahu proteinů a Omega-3 mastných kyselin.

Světová banka předpokládá dle svých analýz (Fish to 2030), že akvakultura zaplní nedostatek ve volně lovených rybách a že 63 % celkové spotřeby bude představovat akvakultura.

Dále se předpokládá, že populace vzroste do roku 2030 o 20,2 % a s tím spojená produkce ryb o 23,6 %. V roce 2030 by měla být průměrná světová spotřeba ryb na obyvatele 18,2 kg. Tento nárůst spotřeby ryb by měla pokrýt právě akvakultura.

Hlavními ukazateli dostupnosti norského lososa jsou:
1) množství biomasy 2) cena krmiva 3) množství plůdku

V blízké budoucnosti jsou dané ukazatele na dobré úrovni. Očekává se dostupnost lososů 4+ kg. Avšak nedá se předpovídat cena krmiva a množství plůdku. Toto je i pro producenty velká neznámá. První předpovědi po nasazení malých lososů do moře jsou možné až po 2 letech. Dalším důležitým faktorem je teplota vody, která ovlivňuje životní cyklus na úrovni rychlosti růstu. Pokud je teplejší zima, je množství lososa větší za krátkou dobu. Avšak v dalších letech jich bude málo – vyšší cena. A růst samozřejmě ovlivňují také onemocnění.