Kalamáry

Olihně disponují deseti rameny, dvě z nich jsou delší než ostatní. Na rozdíl od kulatějších a těžkopádněji působících sépií mají štíhlý torpédovitý tvar ukončený kosočtverečnou ocasní ploutví, díky čemuž jsou mnohem pohyblivější. Hladká kůže se zbarvuje od světle okrového odstínu po hnědý nebo načervenalý. Olihně dorůstají do maximální délky 60 cm, zpravidla 30–50 cm, s nejvyšší hmotností 2 kg.

Maso těchto hlavonožců je velmi měkké, bílé a lehce nasládlé. V Japonsku se olihně často jedí syrové, ale mezi specialitami různých přímořských kuchyní (středomořská, asijská, orientální) lze najít řadu tepelných úprav: kalamáry krájené napříč na kroužky se mohou péct, smažit samotné, v těstíčku či trojobalu, tuby bez chapadel se plní nádivkou a následně pečou. Maso se spolu s dalšími mořskými rybami a plody přidává do vydatného rybího guláše brodet a často se objevuje také v rýžových pokrmech a salátech včetně těstovinových. Kromě čerstvých a mražených kalamárů jsou v prodeji také nejrůznější konzervy, ale pokrmu správně připravenému z čerstvého kusu se nic nevyrovná. Stejně jako u chobotnic jsou mladší a menší kusy měkčí, proto se hodí na grilování, větší potřebují delší vaření nebo dušení a vyplatí se je – stejně jako chobotnice či větší sépie – před přípravou překrojit a naklepat.