Znaky
Maso z jehněčí kýty je velmi libové, křehké, jemně vláknité a obsahuje jen malé množství šlach. V případě mladších kusů má cihlově červenou barvu a povrchový tuk je čistě bílý. S postupujícím věkem maso tmavne a tuk získává nažloutlý nádech. Kýta se dělí na vrchní a spodní šál a ořech, běžně dostupná je i vcelku, a to jak s kostí, tak bez ní.
Využití
Menší kýty z mladších jehňat se obvykle pečou vcelku v troubě nebo na grilu či rožni. Povrchovou vrstvu tuku je vhodnější ponechat – maso zůstane šťavnaté a bude mít výraznější chuť. Kýta nakrájená na kostky se hodí pro přípravu dušených pokrmů, ve formě plátků ji lze využít na řízky a steaky. Na dochucení se nejčastěji používá česnek, rozmarýn a tymián, během pečení ji lze podlévat červeným nebo bílým vínem. Výrazná chuť jehněčího masa ladí i s ovocnými omáčkami, orientální nádech mu dodá skořice, hřebíček a muškátový oříšek.